Kinfolk: styl, který mě baví. A bude i vás!

Je to takové zvláštní slovo… „Kinfolk.“ Dost možná ještě zvláštnější, než „hrdobec“:-). Ve skutečnosti se ale za tímto zvláštním slovem ukrývá neobyčejně svěží designový styl.

Ve svém minulém blogu jsem (alespoň virtuálně) vyrazila pro trochu inspirace do Skandinávie za návrhářkou Carinou Björck. V tomto blogu to bude ještě dál – až za Velkou louži, do Spojených států amerických. Právě tam totiž už před desítkami let vznikl zajímavý styl, který si nachází velké uplatnění až dnes. Jedná se o „Kinfolk“.  Nemá nic společného s kinem, zato s folkem ano. Ovšem s folkem ve významu slova lidový, tradiční. Tento směr je totiž založen na minimalismu, tradičních materiálech a přímočaré jednoduchosti.

Začalo to vařením…

Za popularitu Kinfolku může stejnojmenný americký časopis. Ten se stal populárním díky svému zaměření na životní styl v tom nejširším slova smyslu, a také na vaření – protože ať chceme nebo ne, (zdravá) strava dnes se životním stylem souvisí víc, než kdykoli předtím. Ruku v ruce s tím šla dokonce organizace „Kinfolkových“ kurzů vaření, které si získaly velkou popularitu, jež pomohla jejich rozletu doslova do všech světových stran. Tento styl však není jen o čerstvých přírodních ingrediencích, ale také o společném setkávání lidí v útulném prostředí, kde se mohou cítit dobře…

Dřevo i kov…

I mě docela oslovil, protože stejně jako v současnosti módní styl ze Skandinávie, pracuje se dřevem a přírodními materiály. I když k nim přistupuje trochu jinak – nesnaží se totiž o moderní tvary ani pastelové barvy, ale bere nábytek a doplňky takové, jaké jsou. Vystavuje na odiv jejich patinu, rýhy i lehce zkorodované a omšelé prvky. Vlastně bychom tak mohli říci, že Kinfolk je vlastně takový pokus o americký venkovský styl, který kromě zmiňované „Skandinávie“ čerpá také z boho, vintage a industry stylu, ze kterých si s hodinářskou pečlivostí dokáže brát jen to nejlepší.

Kromě dřeva se však Kinfolk nezříká ani kovů. Masivních ocelových polic, které vypadají omšele a stroze, a přesto dokáží propůjčit vašemu interiéru nebývalý půvab. Mě třeba na první pohled zaujaly kovové stolky, které představují jedinečnou symbiózu mezi krásou a praktičností, a představují také dobrý způsob, jak se ke Kinfolku pomalu přiblížit.

Příroda v domě…

Jedním ze stěžejních rysů, bez nichž by tento styl nebyl sám sebou, představuje úzký vztah k přírodě, především k fauně. Rostliny doma i rostliny venku mimo dům jsou alfou a omegou Kinfolku. Většinou se ovšem nejedná o rostliny řezané, ale ty, které rostou v květináči a dělají vám tak radost každý den. Domov zaplavený zelení je poznávacím znamením každého správného „Kinfolkáře“.

Vezměte to do svých rukou!

Poslední věc, kterou musím v souvislosti s tímto stylem zmínit, jsou dekorace. Ve většině případů se jedná o ty ručně dělané z různých přírodních materiálů. Fantazii se přitom meze nekladou! Kromě tradičních materiálů, jako je dřevo, se dá použít i sláma, kukuřičné šustí, len a lněný textil nebo rozmanité sušené květiny. Až tedy budete mít chvíli času, vezměte výrobu dekorací do svých rukou! Uvidíte, že vás Kinfolk začne bavit stejně, jako mě.